Dne 19. 3. jsme se s žáky naší školy vydali na dlouhodobě plánovaný výlet do Prahy, jehož hlavním cílem bylo představení Poe na Nové scéně Národního divadla.
Po bezproblémové jízdě jsme dorazili do srdce hlavního města, kde jsme měli objednaného zkušeného průvodce Václava Kozáka. Provedl nás historickým centrem Prahy a poutavě popsal snad i každou dlažební kostku, ne kterou naše divadelně obutá bota došlápla. Praha je sice krásná, ale protože je její pěší prozkoumávání vyčerpávající, na Václavském náměstí nás čekala odměna, na kterou se mnozí těšili snad nejvíce – návštěva u „strýčka McDonalda“.
Po procházce následoval workshop (u někoho procházka a workshop v opačném pořadí), který byl skvělou přípravou na samotné představení. Během tvůrčí dílny se žáci seznámili s jednou ze stěžejních povídek, která se později objevila na jevišti v interpretaci tanečníků a herců. Společně s lektorkou si na vlastní kůži vyzkoušeli, jak obtížné/snadné je vyjádřit jakýkoliv pocit nebo skutečnost pohybem. Mnozí zjistili, že i beze slov lze vyprávět silné příběhy a že tělo dokáže být stejně výmluvné jako slova.
Vyvrcholením dne se stalo samotné představení na Nové scéně. Laterna magika zde uvádí inscenaci Poe, inspirovanou temnými a strašidelnými příběhy amerického spisovatele Edgara Allana Poea. Ocitli jsme se tak ve světě deprese, šílenství i sarkasmu, který prostupuje mj. povídkami Jáma a kyvadlo, Maska červené smrti či básní Havran. Na jevišti ožívaly nejen tyto příběhy, ale také útržky z Poeova vlastního života, a to za výrazného přispění herce Vladimíra Javorského.
Hra byla jedinečnou podívanou, která propojila tanec, zpěv, hudbu, působivou scénografii i kostýmy. Nechyběly ani různé objekty, které přidávaly na tajemné atmosféře. Po skončení představení se mezi dětmi okamžitě rozproudila debata o tom, jak vnímaly různé scény a co v nich zanechalo nejsilnější dojem.
Přímo od hlavního zdroje jsme se také dozvěděli, že v polovině roku 2025 začne rozsáhlá rekonstrukce Nové scény i přilehlé provozní budovy B. Projekt za 2,3 miliardy korun zahrnuje kompletní technickou přestavbu, přičemž největší změny čekají hlavní sál, jehož divadelní technologie i akustika jsou dnes zastaralé. O tom, že modernizace nejen v sále je opravdu nutná, se na vlastní kůži přesvědčila jedna z našich žákyň – místo sledování představení málem strávila čas na toaletách, odkud ji museli kvůli zaseknutým dveřím vysvobodit až zaměstanci divadla.
Ať už tedy milujete činohru, tanec, hudbu nebo Laternu magiku, neváhejte a využijte poslední měsíce před rekonstrukcí k návštěvě.
Markéta Doubravová
Comments are closed